Článek pana Jiřího Kasiny v říjnovém vydání časopisu myslivost přibližuje historii společnosti ZÁHOŘÍ TRADE s.r.o. a značky Night Pearl. Prostřednictvím rozhovoru s majitelem firmy panem Miroslavem Rudelem a jeho synem Jakubem přináší informace nejen o produktech značky Night Pearl, ale i o posledních trendech v oblasti trhu s nočním viděním.
Myslivost 10/2019, str. 69 Jiří Kasina:
Známe se z výstav a jiných akcí, samozřejmě z článků, dlouhodobě spolupracujeme v oblasti inzerce. Dlouhou dobu jsem si myslel, že firma prodává, resp. zastupuje zahraniční značky. Až po nějaké době jsem s překvapením zjistil, že je to vlastně asi zatím jediný, ale hlavně nejstarší český výrobce přístrojů pro noční vidění. Při cestě na Slovensko jsem se proto stavil na popovídání ve firmě Zahoří Trade, s.r.o. a vyzpovídal majitele Miroslava Rudela a syna Jakuba Rudela. A od historie firmy a výrobků, jsme se dostali i k vizím v blízké budoucnosti.
Na rovinu hned na začátku říkám, že vlastně historii firmy vůbec neznám…
MR: Naše firma vznikla v roce 2000 s tím, že v těch letech jsme začali vyrábět doplňky pro myslivost. Naším nosným programem byla výroba posedových vaků a reflexních výrobků pro myslivce a pro honce v leči na naháňkách. V té době jsme byli tak trochu pro smích, všichni říkali, že přišli popeláři. Postupně jsme se synem založili internetový obchod e-lovec, který začal fungovat v roce 2007 a začali jsme prodávat i další potřeby pro myslivost.
V roce 2008 jsme byli osloveni firmou ATN z USA, zda bychom nechtěli prodávat jejich noktovizní zařízení, klasické přístroje pro pozorování i předsádky, což byla v té době úplná novinka. Začali jsme tyto přístroje vozit do ČR a distribuovat u nás i na Slovensku. Nabídku jsme rozšiřovali i o další pozorovací techniku, prodej měl velký úspěch. Naši zákazníci však poptávali kvalitnější obraz předsádek, které jsme pod značkou ATN nemohli z USA dovážet, kvůli legislativě. Proto jsme se domluvili a začali dovážet jednotlivé komponenty a v roce 2008 jsme jako první společnost u nás začali kompletovat přístroje pro noční vidění.
JR: Zákon o dovozu přístrojů pro noční vidění platí stále, exportovány z USA mohou být pouze mikrokanálky zesilovače jasu obrazu (MKZJO) do citlivosti 350 ųA/lm, když jsme chtěli nabídnout zákazníkovi lepší výkon a citlivost, tak jsme nemohli vyhovět. Nakontaktovali jsme se tedy na výrobce mikrokanálků (MKZJO) a na dodavatele optické soustavy a mechanických částí. Následně jsme začali dovážet jednotlivé komponenty, což bylo legální, a nezbylo nám nic jiného než montovat přístroje až u nás.
Říkáte mikrokanálek? Poučte mne prosím…
JR: Je to nejdůležitější část nočního vidění, můžete si jej představit jako motor v autě. Udává výkon i životnost produktu. V podstatě a lajcky řečeno se jedná o soustavu tisíce drobných trubiček, které invertují pohybující se fotony a znásobují je na pro nás viditelné spektrum. Mohu tvrdit, že čím lepší parametry mikrokanálek má, tím je vidět lépe. Avšak i zde záleží na komobinaci parametrů a také na použití přístroje, jeho zvětšení atd. Někdy se mikrokanálku také říká zesilovač, správný název je mikrokanálek zesilovače obrazu.
A termín chipy?
JR: Tento termín se používá u digitálního nočního vidění, kdy chip je také zlidovělý název. Technicky zvato se jedná o snímače obrazu, respektive snímač zpracovávající záření o určitě vlnové délce. Digitální noční vidění začalo být vyhledávané až po roce 2010.
Pojďme tedy zpět k montáži. Předpokládám, že tady v budově jsme právě v centru dění.
MR: Dnes už ano, ale nejprve jsme měli mechaniky roztroušené po okolí a každý nám dělal něco. Tuto budovu jsme koupili v roce 2013, byla to bývalá jídelna s kuchyní pro dřevařské závody, celou jsme ji zrekonstruovali a v roce 2015 jsme se tady už stěhovali s technologií. Máme tři podlaží, v prvním podlaží máme CNC stroje a na druhé polovině máme sklad k e-shopu, v druhém podlaží máme optické dílny a čisté prostory, kde se produkty skládají, seřizují a balí a ve třetím podlaží je administrativní část. Celkem máme okolo třiceti zaměstnanců.
Jaká byla ale historie jednotlivých značek a nebo typů přístrojů?
MR: O začátcích s firmou ATN jsme už mluvili. Následně v roce 2012 jsme začali poprvé spolupracovat se značkou Flir, která je světovým producentem termovizních přístrojů a začali jsme spolupracovat na dovozu jejich přístrojů. V té době jsme ještě nepoužívali značku Night Pearl. Naskytla se nám však možnost spolupracovat na OEM verzi produktu, který jsme si také poctivě ověřili. V ten čas jím byla termovize Night Pearl IR510 a splnila naše očekávání, které jsme od termovizního přístroje chtěli. Jelikož byla s kvalitou přístrojů naprostá spokojenost, odvážili jsme se uvést IR510 na náš trh pod dnes již snad dostatečně známou značkou. Našim cílem je nabízet kvalitu pozorování a obrazu než konkurence. Postupně jsem se tak stali na domácím trhu konkurencí největší značky Pulsar.
JR: Rád bych podotkl, že jsme nikdy netvrdili a netvrdíme že vyrábíme všechno v Čechách. Výroba termovize je složitá a komplexní záležitost a je potřeba velký tým lidí s notnou dávkou zkušeností. Takový tým lidí v ČR nemá ani Meopta v Přerově. Nyní používáme k výrobě kromě vlastních částí a dílů také produkty, které byly pro nás upravené od různých výrobců po světě.
Díky tomu, že máme zmodernizovanou budovu a měli jsme možnost se zapojit do programů EU, tak se nám podařilo nakoupit CNC stroje, na kterých si část výroby děláme tady v Bystřici pod Hostýnem. Optické komponenty nakupujeme od předních výrobců a vybíráme si tu nejlepší kvalitu. Výběr není snadný, pro noční vidění se používají speciální filtry, aby přes čočky prostoupily fotony. Pro termovizní přístroje se volí optika s příměsí prvku Germánia, aby došlo k prostoupení záření až na senzor (snímač).
Díky investicím z EU jsme měli možnost zakoupit špičkové testovací laboratorní přístroje a jako jedna z mála společností v ČR jsme schopni změřit kvalitu konkrétního jednotlivého kanálku. V současné době podobnými měřící přístroji disponují pouze další dvě společnosti, zaměřené na dodávky do armády.
Nakoupili jsme také speciální kolimační zařízení pro seřízení optické osy u přístrojů. Používáme jej pro seřízení nočního vidění i termoviních přístrojů. Jedná se o extrémně přesné zařízení díky kterému jsme schopni dosáhnout požadované přesnosti předsádek. Naši technici seřizují optickou soustavu celého produktu s mikrokanálkem a právě nejmodernější technologie pomáhá se vyvarovat chybám. Z námi dostupných informací nedisponuje žádný součaný dodavatel loveckých přístrojů pro noční vidění a nebo termovizí nejmodernější technikou pro seřízení osy. Máme zjištěno a otestováno, že předsádky NP-22 dosahují přesnosti 0,5 MOA, což je téměř 100% přesnost, laicky řečeno – tak jako střílí puškohled, tak střílí i naše noční vidění.
Představme tedy značku Night Pearl a její produktovou řadu
MR: Máme dvě produktové řady, jednu produktovou řadu nočního vidění a jednu produktovou řadu termovizí, kdy plánujeme rozšířit nabídku ještě o další přístroje.
V produktové řadě termovizí máme všechny možné druhy pro lovecké použití, máme standardní puškohledy, zaměřovače, pozorovací monokuláry a budeme mít i binokulární přístroje.
V noktovizích máme v nabídce v podstatě to samé portfolio, zaměřovače, předsádkové systémy, monokuláry a binokuláry.
Značka Night Pearl byla poprvé představena na veletrhu IWA v roce 2015 v malém stánku v hale 4A a nabízeli jsme přístroj NP-22, což je předsádka, která funguje na principu mikrokanálku zesilovače obrazu. V ČR slavila velký úspěch, zákazníci kvitovali náš servis, kvalitu obrazu, nabízenou kvalitu kanálků v přístroji a i cenovou politiku. Se značkou Night Pearl se snažíme být tak trochu jako Škoda Auto - nabízet kvalitní produkty za dobrou cenu.
Poskytujete na přístroje dlouhodobější záruku a servis tady přímo ve firmě?
MR: Určitě, když se budeme bavit o nočním vidění, tak poskytujeme záruku dva roky na kompletně celý přístroj plus další dva roky na mechanické části přístroje jako je například vypínání, zapínač elektroniky, seřízení a další komponenty, které se mohou na nočním vidění pokazit. U termovizních přístrojů se bavíme většinou o třech letech kompletně na celý přístroj.
Jak je to s vývojem nových výrobků? Když vyvíjíte nový typ, jak dlouho to trvá a do jaké míry jsou vaše výrobky odlišnější nebo v čem jsou jiné než ostatní značky v zahraničí?
JR: Náš vývoj byl dlouhý, byl to rozjezd celé společnosti a značky, trvalo nám několik let, než jsme našli vhodné dodavatele a celý řetězec, vhodné know-how a lidi, kteří jsou nám schopni zajistit vývoj ovládacích prvků, ostření, seřizování apod. Uvedu konkrétní příklad, současná předsádka Night Pearl SEER, kterou máme v nabídce od konce roku 2018, se vyvíjela přes 14 měsíců. Je pravdou, že náš tým je schopen vymyslet software a produkt do tří až čtyř měsíců, ale následně přichází ladění celého výrobku a vychytávání chyb. A i díky tomu jsme teď chytřejší a můžeme říkat po právu, že naše předsádky jsou na loveckém trhu nejpřesnější. Sázíme na přesnost našich produktů i na jednoduchost ovládání. Vycházíme z předpokladu, že náš zákazník chce lovit a to hned, nikoliv trávit hodiny času nastavením přístroje.
Takže tato předsádka není kompletně váš vlastní výrobek, ale mix komponentů od jiných dodavatelů, přičemž jste ale tuto předsádku sami vyvíjeli…
JR: Ano, vlastně máte pravdu, co se týče Night Pearl SEER a vlastně i zaměřovače Oracle, byl vývoj realizován za pomoci exportů na termovizní technologii a na základě našich poznatků, výkresů, i zkušeností. Jedná se o živý organizmus týmu lidí, kteří táhnou za jeden provaz s jasným cílem. Tím je kvalita a spokojenost zákazníka. Asi není tajemství, když řeknu, že část komponentů pro tuto předsádku si necháváme vyrábět v Asii, a to je z toho důvodu, abychom byli konkurenceschopní vůči značkám jako je Pulsar a ATN. To ale neznamená, že když se něco vyrábí v Asii, že je to nekvalitní, součástky z Asie prochází pečlivou kontrolou kvality, tak aby odpovídala našim požadavkům. A to byl v podstatě důvod, proč jsme museli 14 měsíců ladit celý proces, abychom se dostali do fáze automatizace výroby a byli si stoprocentně jistí kvalitou pro náš i Německý trh.
Když takový přístroj vyvíjíte, jak dalece prochází opravdu praktickým testováním? Máte třeba partu zapálených myslivců, kterým přístroje půjčíte a oni je vyzkouší? Nebo jak se vlastně ladí takový přístroj ve finální fázi?
JR: Než přijde nový přístroj k vyzkoušení v praxi a do rukou kamarádů táty, kteří ho rádi zkouší, tak se spousta věcí děje v laboratoři. Díky EU jsme měli možnost si nakoupit měřící přístroje pro termovizní zařízení, nejdříve porovnáváme laboratorní výsledky, teprve až jsou v pořádku, dáváme na vyzkoušení do praxe.
Tedy i na střelnici?
MR: Při ladění a testování přesnosti jsme vystříleli okolo 5000 ran, odrovnali jsme jednu ČZ 223 Rem. a taktickou Meoptu. Výrobky si testujeme sami, máme střelnici, která je ukrytá ve svahu pod zemí, je krytá, na vzdálenost 50 m, což už je pro testování produktů dostačující a máme tým lidí, kteří ví, jakým způsobem fungují termovizní přístroje a jakým způsobem je třeba přístroje otestovat.
Už řadu let nabízíte tyto přístroje, můžete tedy asi zodpovědně říct, jaký je vývoj z hlediska poptávky myslivců? Kolik myslivců přechází z noktovize na termovizi? Je to vůbec technologický skok někam dál? Dá se to takto vůbec posuzovat, nebo jsou to dva samostatné proudy?
MR: Myslivci začínali s noktovizemi, protože termovize ještě nebyla na trhu a každý si pořizoval noktovizor s tím, že chtěl více lovit v noci a na tu dobu mu tyto přístroje stačily. Postupně přicházela technologie digitálních zařízeních a termovizí. Automaticky přechází hodně lovců na termovize, protože je to jednodušší způsob vyhledání zvěře v noci v přírodě.
V noktovizoru, byť má lepší obraz, se tělo zvířete na pozadí může ztrácet, splývat, kdežto termovize odraz těla zvěře vždy barevně vytáhne, zobrazí vlastně teplé plochy těla zvěře a je tak lépe vidět. Dalším důvodem je, že u termovize není potřeba přísvit jako u noktovize nebo u digitálního nočního vidění a víme, že všechny přísvity zvěř vidí a učí se na ně reagovat. Černá zvěř ani tolik ne, ale citlivá je zvěř jelení a srnčí.
Noktovizní přístroj také nevidí v mlze, což je další výhoda pro termovizi, kdy sice nevidíme na takovou vzdálenost, jako při jasném prostředí, ale přesto je zvěř vidět i v mlze. V termovizi je ale vidět i zvěř skrytá za houštinou, skrz větve, mezerami v porostu, úspěšně se termovize používají i k dosledu střelené zvěře. Než střelený kus vychladne, tak je v termovizi dobře vidět.
Na druhou stranu si přiznejme, že dnes řada myslivců loví v noci i trofejovou zvěř, zdůrazňuji, že je to v kolizi se zákonem. Jenže vytlučené paroží není v termovizi vlastně dobře vidět, nemá takovou teplotu jako tělo a spíše splývá s postředím. Na větší vzdálenosti paroží není vidět, takže se někteří lovci vrací k noktovizím, aby mohli parohatou zvěř řádně přečíst. Ano, vím, není to myslivecké, ale děje se to, nejhorší, že se to děje už dávno, kdy používali i baterky a světla. Záleží jen na svědomí každého jednotlivce, nechci nikoho nabádat.
JR: Ale ne každý technologii používá jenom na lov, já více sympatizuji s těmi, kteří používají tuto technologii pro obeznámení zvěře. Takže to opravdu není jen o tom, že někdo používá termovizi a koupí si noktovizi jen proto, aby mohl ulovit parohatou i v absolutní tmě. Často spárkatá zvěř vychází za tmy a nikdy jindy nechodí, myslivec si chce přečíst, jestli má smysl ji následně vystopovat. Potřebuje obeznat trofej a určit si smyl dalšího lovu, díky noktovizi si může zvěř v noci a v klidu pěkně přečíst. Určitě bych jednoznačně nespojoval to, že kdo kouká noktovizí na spárkatou zvěř je nutně proti dikci zákona.
Plno uživatelů mi řeklo, že je nepraktické, když mají ať už noktovizor nebo termovizi na kulovnici, že se špatně zvěř v noci pozoruje. Radši si koupí do ruky pozorovací monokulár a teprve pak střílí. Asi máte zkušenosti se zákazníky, kteří vyžadují obojí?
MR: Je to tak, pozorovací monokulár jako termovize poslouží k vyhledání a obeznání zvěře v relativním komfortu, obezná-li myslivec zvěř, pak si může pomocí noktovizní předsádky zvěř detailněji přečíst na delší vzdálenost, přečte zda je to kaneček nebo baška, zda má mléčnou žlázu naběhlou, zda nemá někde selata. Určitě je v noktovizi mnohem lepší obeznání, jen s termovizí může lovec udělat velmi snadno chybu.
Ale já bych zmínil ještě jednu zkušenost ve prospěch termovize. Kromě již zmíněného dosledu střelené zvěře se dá velmi výhodně použít k jarnímu sčítání zvěře. Dělám mysliveckého hospodáře a při sčítání zvěře místo toho, abychom proháněli houštiny a rušili zvěř, nebo počítali stopy a zálehy, tak jakmile se začnou zelenat louky, vezmu termovizi, za dvě tři noci obejdu celou honitbu a v klidu bez rušení spočítám, kolik zvěře mám v honitbě.
Jak jste na tom z hlediska vývozu? Do kolika zemí nebo jaký je podíl na vývoz?
MR: Díky výstavě IWA v Norimberku, na kterou jezdíme od roku 2015 se postupně dostáváme do celé Evropy a nyní kromě dvou států nebo tří států vyvážíme do celé Evropy, začínali jsme Slovenskem, Maďarskem, Rakouskem, Španělskem a Německem.
Jaký je pro vás z hlediska obchodního nejzajímavější trh? Kde berou nejvíc? Jaká je konkurence na evropském trhu? Jak bojujete s konkurencí nebo jaký je přetlak?
MR: Nejvíce se prodává v Německu, je to největší stát, mají tam lidé i větší výdělky, větší koupěschopnost, je tam nejvíce myslivců. Následuje hned Rakousko.
Největší konkurent je Pulsar a pak ATN, nejen u nás, ale i v rámci Evropy. Ono záleží spíše krajina od krajiny, ne všude máme silnou distributorskou síť, Pulsar je ve většině zemí číslo jedna. Co se týče ATN, tak tím, že nemá v portfoliu žádný předsádkový systém, který je důležitý pro německého zákazníka, tak se téměř v Německu neprodává, takže tam to úplně silná značka není, jsou tam zase jiné lokální značky, buď v Německu vyrobené, častěji však jen přelepené značky výrobků z Číny.
Naše společnost se od počátku specializovala právě na předsádky, máme dobrou základnu co se týče know-how a znalostí na německém trhu uspět, a to je jeden z důvodů, proč naše předsádka je v Německu považována za velmi přesný a dobrý produkt. Takže vývoz, o kterém jsme se bavili, směřuje z největší části do Německa. Je to však díky práci, která je za námi a že jsme dokázali nabídnout produkt, který se líbí po celé Evropě.
A co je vaší vlajkovou lodí?
MR: Jednoznačně noktovizní a termovizní předsádky, my jsme se specializovali právě na tyto předsádky i z důvodu legislativního rámce, protože jednotlivé státy měly a mají různé omezující předpisy čím pozorovat a čím lovit. Což dávalo logicky rámec právě pro univerzální předsádku a vyloženě z důvodů legislativy, kdy stále každý stát má jinou, tak jsme u předsádek zůstali a v současně době si troufám říci, že se sázka na předsádky vyplatila.
Kdy budou běžné přístroje, které vyhovují požadavkům lov ve dne i v noci, aby to byl univerzální přístroj?
JR: Záleží, jakou optikou se na tento dotaz podíváme. Pokud se podíváme ve stylu, že používáme standardní optické zařízení, standardní puškohled a chceme jej přeměnit na puškohled, se kterým se dá lovit v noci, tak v tomto případě máme jako řešení právě předsádky, které jsme zmiňovali.
V případě, kdy se budeme dívat na zařízení den / noc a budeme mít vše v jednom přístroji, tak v současné době nemáme pod naší značkou vyrobený takový přístroj. Vše se odvijí od toho, že jsme doposud digitální přístroje nenabízeli. Nejzásadnější důvod byla kvalita obrazu. Ale doba se mění a už jsou na trhu nebo začínají se objevovat kvalitnější digitální přístroje. V současné době nechci nic prozradit, ale nevylučujeme, že v blízkém časovém horizontu nepřijdeme s digitálním přístrojem.
A jak vidíte budoucnost? Kam se tento obor bude ubírat a jaké jsou nejnovější trendy?
JR: Asi bych se nejdřív zaměřil, co bude v příštím roce nebo již tuto sezónu. Když se budeme bavit ohledně termovizní technologie, která je nám v současné době nejblíž, tak zde můžeme vidět trend ve změně rozlišení jádra i velikost samotné termovize. Příčinou je změna velikosti jednoho přijímače v termovizním jádru, ze 17-ti mikronů se postupně přechází na 12-ti mikronové technologie. Přechod není snadný, jelikož 12-ti mikronové senzory z fyzikálního hlediska mají horší příjem záření než současné 17-ti mikronové. Proto u některých výrobců bývá kvalita obrazu podstatně horší. Night Pearl nyní používá senzory francouzského výrobce Lynred (dříve Ulis), který je nejdále ve výrobě použitelného 12-ti mikronového senzoru. Ve Francii se usilovně pracuje na pokoření fyzikálních zákonů a vypadá to, že kvalitní 12-ti mikronový přístroj si bude k dostání již počátkem roku 2020. Výhoda menší velikosti přijímače (pixelu) je u předsádek zaručení přesnější střelby, než se 17-ti mikrony. Laicky řečeno, tím, jak jsou pixely menší, jsou blíže u sebe a dochází ke zlepšení přesnosti. V číslech se bavíme o 2 až 3 cm na 100 m. Tým Night Pearl se snaží, aby kvalita obrazu byla co nejlepší a pokořila současných 17 mikronů, což se nám určitě brzy podaří. Jakmile se technologie přesune na 12 mikronů, mohou se začít používat menší objektivy a přístroje budou menší. Night Pearl bude nabízet obě dvě technologie, dle potřeby zákazníků.
V brzké době můžeme očekávat záplavu trhu různými přístroji neznámých značek, které budou vyrobeny v různých částech světa, většinou v Číně. Myslíme si, že termovizní trh postihne podobný vývoj, jako trh s mobilními telefony. Nekvalitní čínská produkce se bude schovávat za podivné lokální distributorství nebo se bude prodávat pod čínskou značkou rovnou. Volba bude již na zákazníkovi, zda si vybere značku, které důvěřuje nebo půjde do rizika, že si koupí zpravidla levnější výrobek, kde mu však nebude garantován servis. Sice lákavá cena, ale výsledek bude takový, kdy zákazník zjistí, že za málo peněz koupil málo muziky. Zdůrazňuji, že je třeba striktně rozlišovat pojmy slíbit a garantovat. Bude na zákazníkovi, aby rozeznal, co bude a nebude kvalitní. Zákazník si bude muset vybrat, do čeho bude chtít investovat a bude záležet jen na něm.
MR: Standardní noktovize zažívaly boom před deseti lety a jsou ještě poptávané, ale ne jižv takové míře. Určitě budou ale zůstávat ve výbavě zásahových jednotek, policie, armády apod. Pro lov vidíme směr v digitalizaci, tzn. že zákazníci budou čím dál častěji volit jakékoliv digitální přístroje a my se tímto směrem chceme vydat.
Další záležitost, která určitě přijde v horizontu několika let a bude i použitelná pro myslivost, bude kombinace digitálního přístroje a termovizního přístroje. V současné době jsou fúzní systémy vyrobené pro ozbrojené složky a nebo obranu státu. Využívají technologii s převážně mikrokanálky zesilovače jasu obrazu a termovizní větví, tyto přístroje jsou velmi drahé a nákladné na vývoj. Málo společností na světě umí synchronizovat optický obraz z mikrokanálku a digitální obraz z termovize. Avšak díky digitální technologii nočního vidění dostávají šanci týmy, které umí skloubit digitální a termovizní větev dohromady. Takže tady vidíme budoucí trend v myslivosti. Jelikož je složité zkombinovat optické zvětšení termovizní a digitální větve, na skutečně použitélné přístroje si budeme muset ještě chvilku počkat.
Dá se očekávat, že by se do těchto přístrojů dostala možnost obrazového záznamu, aby po výstřelu bylo možné zaznamenat jak se zvěř chovala?
JR: Tyto vlastnosti se postupně stávají standardem. U naší společnosti jsme se při vývoji termovizní předsádky a zaměřovače zaměřili na velikost a nezbylo nám místo pro interní paměť.Proto si naši zákazníci mohou nahrávat video pomocí externího nahrávacího zařízení. Mohu však prozradit, že již v brzké době chystáme nový, redesignovaný systém a interní paměť již bude k dispozici. Zákazníci si pak budou moci nahrát video a například si zpětně promítnout jak se zvěř po zásahu chovala a jakým směrem se vydala.
Určitě hodně důležitá záležitost u termovizí je rozlišení jednak displeje, a jednak samotného senzoru a tady rozhodně mohu říci, že v budoucích letech nás čekají velké novinky. Nebudou jen základní senzory, které máme v současné době 384x288 nebo 640x480 pixelů a nebo jim podobné, ale objeví se i senzory o rozlišení nad 1000 i možná nad 1200 pixelů. Čím větší rozlišení, tím obraz získává více informací, jako displej na telefonu nebo televizi. Za pár let již bude snazší přečíst zvěř lépe než předtím. A značka Night Pearl bude u toho.
Originální text naleznete zde